Mikroekonomie |
|
Mikroekonomie II. www.fame.utb.cz – organizační struktura – ústav ekonomie – kontakty – Dobeš…. Podmínky ke zkoušce:
Písemná zkouška bude formou testu, kde budou jednoduché výroky (pravda – nepravda), dále možné otázky typu a, b, c, d, a ¼ budou grafy – ty, které budeme dělat při přednáškách. Minimum je 60%. Téma č. 1 – Teorie chování spotřebitele 1 – obecná východiska teorie Ø předpoklady racionálního chování spotřebitele 2 – klasický přístup teorie Ø rozpočtové omezení spotřebitele Ø preference spotřebitele Ø optimum spotřebitele 3 – moderní přístupy k teorii Ø mezičasový výběr Ø Modiglianiho hypotéza životního cyklu Ø Friedmanova hypotéza permanentního důchodu Základní problémy, které spotřebitel řeší při nákupu statku: (základní podmínky) - užitek je vždy spojen s náklady (uspokojení, které statek přinese) - maximalizace užitku s cílem dosáhnout rovnováhu - mít dokonalé informace (tj., všechny subjekty, které se na trhu vyskytují mají stejné informace) - pojetí času: uzavřené období rozhodování (děláme to k nějakému okamžiku) ad 2) Klasický přístup teorie rozpočtové omezení – rozpočtové možnosti spotřebitele při nákupu dvou statků resp. Skupin statků Množina dosažitelných spotřebních košů při daném důchodu (I) Px . X + Py = I Grafickým znázorněním je přímka, kterou nazýváme linie rozpočtu nebo rozpočtového omezení Změny rozpočtové přímky:
Další případy působení na rozpočtou přímku: a) daně b) dotace c) přídělový systém d) zdanění větší spotřeby (za cíl, aby spotřebitelé nezvyšovali spotřebu a drželi to „svoje“, statek pro nás začne být od určitého množství dražší) Charakteristika univerzálního spotřebitele v ekonomické teorii vlastnosti uspořádání preferencí = axiomy spotřebitelské teorie:
Užitek: je veličina, která slouží k měření míry uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Funkce užitku: je odvozena z preferencí spotřebitele Měření užitku: Kardinalistická verze teorie užitku Ordinalistická verze teorie užitku Kardinalistická verze užitku - považuje užitek za přímo měřitelný. Jsou známé konkrétní hodnoty užitku Celkový užitek: (TU) - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby při spotřebě daného množství užitku Mezní užitek: (MU) - vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovaného množství statku o jednotku Zákon klesajícího mezního užitku - „MU s růstem objemu spotřebovaného statku klesá.“ Ordinalistická verze teorie užitku - užitek není přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou kombinaci statků při spotřebě preferuje, ale ne, jak velký je její užitek - používá indiferentní analýzu - předpoklad konzistence a Indiferentní křivka - je množina bodů kombinací statku X a Y se stejným celkovým užitkem Vlastnosti indiferenčních křivek: 1. indiferenční křivky jsou klesající – s růstem hodnoty na ose X nám klesá hodnota na ose Y 2. indiferenční křivky se neprotínají – je jich nekonečně mnoho a neprotínají se díky zákonu tranzitivity (koše A, B a C) 3. indiferenční křivky jsou konvexní vzhledem k počátku 4. v každém bodě znázorňující spotřební situaci se nachází indiferenční křivka Zvláštní případy indiferenčních křivek, kdy neplatí klesající MRS 1. dokonalé substituty – vyznačují se tím, že je lze vzájemně nahrazovat pořád ve stejném poměru (spotřebiteli je jedno, který statek spotřebovává). Např. sirky a zapalovač. Tvar klesající přímky. 2. dokonalé komplementy – statky, které se vzájemně doplňují. Např. musli a mléko. Posouvat se bude, když budeme mít 2 jednotky mléka a 2 jednotky musli. 3. jeden ze statků je nežádoucí – neoblíbený – posun od neutrálního dál, nežádoucí statek se snažíme nespotřebovávat a pokud ho spotřebováváme, tak nemáme z něho takový užitek Např. káva s cukrem, když nám káva s cukrem nechutná. 4. jeden ze statků je neutrální – 5. bod nasycení nebo bod blahobytu – pohybujeme se na úplném vršku kopce užitku 6. diskrétní statky – kombinace, mezi kterými nic neexistuje (není nic mezi). Např. auto – jedno, druhé, ale půlku nekoupíme. Nejde to zvyšovat, vždy je každý statek extra. (jsou statky které jsou k dispozici pouze v celočíselných množstvích) Mezní míra substituce (MRS) • je poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli celkový užitek. • MRS je v každém bodě indiferenční křivky definována jako absolutní hodnota směrnice této křivky v tomto bodě. • MRS s posunem po indiferenční křivce doprava (roste objem statku X) klesá Rozlišujeme:
Optimum spotřebitele • je v bodě doteku indiferenční křivky a linie rozpočtu (má jeden společný bod, tj. optimální množství statků X a Y). Pokud by byly dva tyto body, tak je míra uspokojení nižší než u jednoho protnutí. • při daném rozpočtovém omezení je cílem spotřebitele dosáhnou nejvyšší indiferenční křivky Varianty řešení optima spotřebitele:
Rovnováha při spotřebě jednoho statku je MU = cena. Pokud by byl MU nižší než cena, tak tzn., že peníze, které vynakládáme nám nepřináší takový užitek, který chceme. Novodobé teorie 1. Mezičasový výběr – porovnáváme dvě období a také to, jak jsou spotřebitelé ochotni dostat se do role dlužníka či věřitele. 2. Modiglianiho hypotéza životního cyklu 3. Friedmanova hypotéza permanentního důchodu Ad 1) Mezičasový výběr Pracuje s hodnotou peněz v čase • Užitečnost v čase se může zvyšovat • Obecný přístup ke spotřebě a k důchodu • Uvažuje spotřebu ve dvou po sobě jdoucích obdobích: C1 – současné (aktuální) období C2 – následující (budoucí) období
Ad 2) Modiglianiho hypotéza životního cyklu Předpoklady: • Existuje určitý majetek člověka ve zkoumaném okamžiku: w • Pravidelný příjem: I • počet let pravidelného příjmu za práci: a • počet let využití statků: b
Hypotéza: Zvýšení majetku o korunu má na spotřebitele menší vliv než zvýšení příjmů o korunu. Ad 3) Friedmanova hypotéza permanentního důchodu Důchod = permanentí (můžeme s ním pravidelně počítat a víme, že ho budeme následující měsíc mít - očekávaný) + proměnlivý (nepravidelný, kdy se nám podaří třeba něco prodat - neočekávaný) Racionální chování spotřebitele: Permanentní (pravidelný) důchod je spotřebován a proměnlivý (nepravidelný) šetřen Důchod = permanentí (očekávaný) + proměnlivý (neočekávaný) Téma 2: Dynamizace modelu spotřebitelského chování 1 – Vliv změny důchodu na optimum spotřebitele l Důchodová spotřební křivka l Engelova křivka 2 – Vliv změny ceny statku na optimum spotřebitele l Cenová spotřební křivka 3 – Rozklad cenového efektu l Substituční, důchodový efekt a celkový efekt l Alternativní pojetí 4 – Individuální a tržní poptávka l Cenová a důchodová elasticita poptávky l Efekt módy a efekt snobské spotřeby Ad 1) Vliv změny důchodu na optimum spotřebitele l změna důchodu spotřebitele posouvá jeho rozpočtové omezení l ceny všech statků se nemění a ostatní faktory jsou konstantní Důchodová spotřební křivka (Income Consuption Curve – ICC) l je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu l získáme ji spojením bodů optima odpovídajícím jednotlivým úrovním důchodu spotřebitele l tvary ICC pro různé statky: 1) normální statky (nezbytné a luxusní statky) 2) Méněcenné statky Engelova křivka l udává vztah mezi spotřebovaným množstvím statku X při změně důchodu Vývoj Engelovi křivky: 1) Normální statky (nezbytné a luxusní) 2) Méněcenné statky Pozn.: Přesný tvar závisí na míře nezbytnosti statku. Add 2) Vliv změny ceny statku na optimum spotřebitele l změna ceny statku X posouvá rozpočtové omezení l nominální důchod je konstantní Cenová spotřební křivka (Price Consuption Curve – PCC l je souborem kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X l získáme ji spojením bodů optima odpovídajícím jednotlivým úrovním ceny statku X Add 3) Rozklad cenového efektu Substituční efekt (SE): l je změna poptávky v důsledku změny směnného poměru mezi dvěma statky (snažíme se pohybovat po stejné indiferentní křivce) l jde o pohyb v rámci jedné indiferenční křivky, jde tedy o změnu MRSC při zachování stejného užitku Důchodový efekt (IE): l změna popt. množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly) l jde o přesun směrem k vyšší indiferenční křivce (změna užitku) Celkový efekt změny ceny statku (TE) l Slutského rovnice: TE = SE + IE Alternativní pojetí SE a IE Hicksovo pojetí l konstantní reálný důchod znamená, že spotřebitel dosahuje stejné užitečnosti Sluckého pojetí l konstantní reálný důchod znamená, že spotřebitel je schopen nakoupit stejný objem statků Add 4) Individuální a tržní popt. l Tržní popt. získáme horizontálním součtem individuálních poptávek l Cenová a důchodová elasticita poptávky l Individuální poptávka reprezentuje poptávku jednoho potřebitele po jednom statku nebo poptávky po výrobcích jedné firmy l Individuální poptávka se značí d, tržní poptávka D (poptávka po výrobcích celého odvětví) Efekt módy: l statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli (např. mobilní telefony – když to mají ostatní, tak my to musíme mít také). Efekt snobské spotřeby: l popt. individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů (např. zvyšujeme individuální poptávku pokud víme, že statek nikdo kolem nás nemá a chceme ukázat, že ho máme jen my) Téma 3: Teorie výroby a nákladů 1 – Teorie výroby l jednofaktorová produkční funkce l dvoufaktorová produkční funkce l nákladové optimum firmy l změny cen výrobních faktorů a optimum firmy l dráha růstu výstupu 2 – Teorie nákladů l pojetí nákladů l náklady v krátkém a dlouhém období l vztahy mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady l optimální velikost závodu Add 1) Teorie výroby Předpoklady: Firma: subjekt specializující se na výrobu, resp. proměnu vstupů na výstupy. Cíl firmy v klasickém pojetí: maximalizace zisku Produkční funkce l vztah mezi vstupem, výstupem a technologií l analyzuje kvantitativní vztah mezi množstvím vstupů do výroby a množstvím výstupů (Q) l jednofaktorová – variabilní vstup práce, jediný faktor který ovlivňuje vstup l dvoufaktorová – variabilní vstupy práce a kapitál, vstupy jsou min.2 (nejčastěji se používá práce, kapitál) Pozn.: vedle tradičních vstupů lze zakomponovat i jiné, např. „podnikavost“. Jednofaktorová produkční funkce l mění se pouze jeden VF Celkový produkt (Total Product – TP) l celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím vstupů Průměrný produkt (Average Product – AP) l představuje objem produkce připadající na jednotku vstupu (např. práce – L) Mezní produkt (Marginal Product – MP) l Představuje změnu objemu produkce v důsledku změny vstupu o jednotku za předpokladu, že množství ostatních vstupů je konstantní. Dvoufaktorová produkční funkce l objem produkce je závislý na dvou VF (L a K) Izokvanta l křivka stejných objemů produkce, které dosáhneme použitím různých kombinací práce a kapitálu Mezní míra technické substituce (MRTS) l míra, ve které může firma nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnil objem výstupu Izokosta (Linie stejných nákladů) l přímka obsahující všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady Nákladové optimum firmy l firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude MP z jedné koruny vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný Změna cen výrobních faktorů a nákladové optimum firmy: 1) změna ceny L 2) změna ceny K 3) změna ceny obou VF Dráha růstu výstupu Předpoklady: l růst zdrojů l ceny VF jsou konstantní Křivka rostoucího výstupu: l je soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při různých objemech výstupu Add 2) Náklady Pojetí nákladů: l náklady obecně: množství vstupů x jejich cena l časové pojetí nákladů: krátkodobé a dlouhodobé hledisko l účetní a ekonomické pojetí nákladů: implicitní (účetní zisk =celkové příjmy – explicitní náklady) a explicitní náklady (čistý ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady) Náklady obětované příležitosti – př. volíme, zda půjdeme do školy nebo do práce. To, že jsme nešli do práce, tak nám uchází zisk, když jsme zvolili variantu, že půjdeme do školy. Vývoj nákladů je závislý na: l produkční funkci l cenách používaných vstupů Náklady v krátkém období 1) Celkové náklady a) Fixní náklady (FC) b) Variabilní náklady (VC) c) Celkové náklady (TC) 2) Průměrné náklady (AC) a) Fixní náklady (AFC) b) Variabilní náklady (AVC) c) Celkové náklady (ATC) 3) Mezní náklady (MC) Náklady v dlouhém období l variabilní jsou všechny vstupy (jsme schopno změnit cokoliv v dlouhém období), odpadá rozdělení na fixní a variabilní náklady a jsou to náklady celkové l tvar křivky celkových dlouhodobých nákladů je ovlivněn výnosy z rozsahu: 1) Konstantní výnosy z rozsahu Þ rostoucí přímka (s růstem vstupů o 10% vzrostou i výstupy o 10%) 2) Rostoucí výnosy z rozsahu Þ LTC roste s výstupem klesajícím tempem (s růstem vstupu o 10% nám výstup poroste o více procent) 3) Klesající výnosy z rozsahu Þ LTC roste s výstupem rychlejším tempem (s růstem vstupu 10%, ale výstup vzroste např. pouze o 5%) Vztahy mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady l obecně platí, že krátkodobé náklady jsou větší než dlouhodobé náklady Obalová křivka LAC l je množina bodů, pro které platí SAC = LAC Téma 4: Příjmy firmy a oceňování na trzích dokonalé konkurence 1 – Příjmy firmy l celkový příjem firmy l průměrný příjem firmy l Mezní příjem firmy 2 – Chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence l podmínky dokonale konkurenčního prostředí l rozhodování firmy o výstupu v krátkém období l rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období Ad 1) Příjem firmy l suma peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce Celkový příjem (TR) l celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výstupů Průměrný příjem (AR) l příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky Mezní příjem (MR) l změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu (prodejů) o jednotku Ad 2) Chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence Podmínky dokonale konkurenčního prostředí: 1) Velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu 2) Všechny statky jsou homogenní – statky jsou nahraditelné, ale jsou naprosto totožné (např. mají stejný obal), je nám jedno, od kterého výrobce si tu danou věc koupíme (- zemědělství) 3) Na všechny trhy je volný vstup a výstup – bariéry vstupu – kvóty, patenty, licence. Bariéry výstupu – např. automobilky nemůžou z trhu jen tak odejít, mají určité závazky a musí to probíhat v dlouhém období. 4) Výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace – všechny subjekty mají stejné informace 5) Firmy jsou příjemcem ceny – jedna firma na trhu není schopná ovlivnit cenu výrobku na trhu a musí se ohlížet na to, jak se vyvíjí tržní poptávka a tržní nabídka Cíl spotřebitelů: maximalizace užitku Cíl firmy: maximalizace zisku Rozhodování firmy o výstupu v krátkém období l maximalizace zisku v bodě, pro který platí: MC = MR pro Q* l je-li výstup firmy menší než Q* Zisk poroste, bude-li se výstup zvyšovat až do bodu Q* l je-li výstup firmy větší než Q* Firma bude zvětšovat zisk zmenšováním výstupu do Q* l Q* je optimální v bodě, kdy MC = MR = P Porovnání příjmů a nákladů v krátkém období Možné varianty: 1) P > AC – výroba se ziskem 2) AC > P > AVC - pokračování výroby se ztrátou 3) P < AVC – uzavření výroby Bod uzavření firmy v krátkém období: P = AVC Nabídkovou křivkou dokonale konkurenční firmy v krátkém období je rostoucí část křivky MC nad bodem minima AVC. Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období l v dokonale konkurenčním prostředí není možné, aby dlouhodobě celkové příjmy převyšovaly celkové náklady nebo aby celkové příjmy byly menší než celkové náklady Podmínky pro optimální výstup dokonale konkurenční firmy v dlouhém období: 1) P = MR = LMC (podmínka max. zisku) 2) P = AR = LAC (podmínka nulového ekonomického zisku) Bod vyrovnání firmy v dlouhém období LMC = MR = LAC = P = AR ß celkové příjmy a celkové náklady jsou vyrovnané ß firmy dosahují nulový ekonomický zisk ß nabídka se nezvyšuje ß firmy neopouštějí odvětví ß firma, která nedosahuje minima AC z odvětví odchází ß Křivka nabídky firmy v dlouhém období je totožná s rostoucí částí křivky dlouhodobých mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum průměrných dlouhodobých nákladů. Téma 5: Teorie monopolu 1 – Předpoklady monopolu l definice monopolu l podmínky vzniku monopolu 2 – Rozhodování o výstupu a ceně l maximalizace zisku l mezní příjmy monopolu l stanovení ceny monopolem l neefektivnost monopolu 3 – Chování monopolu l tři stupně cenové diskriminace Ad 1) Předpoklady monopolu Definice monopolu l jediný nabízející daného výrobku na trhu, neexistují jeho blízké substituty. l neexistence konkurence Charakteristika odvětí monopolu 1) Pouze 1 firma nabízí daný výrobek 2) Nedokonalé informace v odvětví 3) Překážky konkurence: a) úspory z rozsahu b) kontrola nad klíčovými vstupy c) vládní licence d) právní restrikce – patenty, ochranná práva autorů Ad 2) Rozhodování o výstupu a ceně l stanovení optimálního množství a ceny Zlaté pravidlo maximalizace zisku: MC = MR a) v krátkém období b) v dlouhém období - opt. výstup: LMR = LMC - dlouhodobě může dosahovat ekonomického zisku - u přirozených monopolů a vládních licencí jsou ek. zisky v čase stabilní Neefektivnost monopolu l ve srovnání s dokonalou konkurencí vede existence monopolu k vyšší ceně a menšímu výstupu odvětví. l je vytvářena alokační neefektivnost v podobě poklesu přínosu pro společnost – ztráta (náklady) mrtvé váhy. Ad 3) Chování monopolu Cenová diskriminace l stanovení různých cen různým spotřebitelům – firma se snaží u každého spotřebitele zjisti max. cenu, za kterou je spotřebitel ochoten koupit Cíl cenové diskriminace l získání přebytků spotřebitele nebo alespoň jeho částí a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy l ke stanovení rozdílných cen nevedou nákladové důvody Tři stupně cenové diskriminace: 1) Cenová diskriminace prvního stupně – různá cena pro různé spotřebitele 2) Cenová diskriminace druhého stupně – různá cena pro různá množství 3) Cenová diskriminace třetího stupně – různá cena pro různé trhy Cenová diskriminace prvního stupně l diskriminace spotřebitelů podle ochoty zaplatit maximální částku l monopol stanovuje maximální cenu pro každou dodatečnou jednotku, kterou chce spotřebitel koupit – pro každého spotřebitele jiná cena l monopol získá celý přebytek spotřebitele Cenová diskriminace druhého stupně l různá cena pro různá množství, tzv. množstevní diskriminace l jde o stanovení cen v závislosti na množství produkce, kterou spotřebitel odebírá l monopol získá část přebytku spotřebitele Příklad: spotřeba el. energie: domácnosti, firmy, denní proud, noční proud Cenová diskriminace třetího stupně l stanovení různých cen pro stejnou produkci na různých trzích Předpoklady: l výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky na jednotlivých trzích l izolovanost jednotlivých trhů Téma 6: Teorie trhu práce 1 – Základní teorie trhu výrobních faktorů l poptávka po výrobních faktorech l příjmové a nákladové veličiny na trhu výrobních faktorů l optimální množství nájmu výrobního faktoru 2 – Trh práce a mzda l nabídka práce l poptávka po práci l odborové organizace a trh práce Poptávka po výrobních faktorech l je odvozená od poptávky po statku, který je daným vstupem vyráběn l poptávají firmy s cílem maximalizace zisku Faktory určující poptávku po výrobním faktoru: 1) Produktivita najímaného faktoru 2) Cena vyrobené produkce 3) Náklady na výrobní faktor Příjmové veličiny na trhu VF Příjem z mezního produktu faktoru (MRPF) l změna celkového příjmu způsobena změnou objemu daného výrobního faktoru o jednotku l hodnotové vyjádření toho, co nám vyrobila poslední najímaná jednotka výrobního faktoru Průměrný příjem produktu faktoru (ARPF) l příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru Nákladové veličiny při nájmu VF Mezní náklady na faktor (MFCF) l změna celkových nákladů firmy způsobená nájmem dodatečné jednotky výrobního faktoru Průměrné náklady na faktor (AFCF) l náklady připadající na jednotku daného faktoru Optimální množství nájmu výrobního faktoru l firma najímá dodatečný výrobní faktor pokud se dodatečný příjem získaný z nájmu faktoru nevyrovná s dodatečnými náklady na tento faktor Zlaté pravidlo: MRPF = MFCF Nabídka práce Nabídka práce l ochota a schopnost pracovat určité množství času při různých mzdových sazbách Rozlišení: 1) Individuální nabídka práce 2) Tržní nabídka práce Dvě možnosti využití času: 1) Pracovat (a na tom závislá velikost spotřeby) 2) Nepracovat (volný čas) Indiferenční analýza a optimum spotřebitele s cílem max. užitku Dva statky: l Spotřeba (C) l Volný čas (H – max. 24h) C = w . (24 – H) l substituční a důchodový efekt l individuální nabídka práce Tržní nabídka práce l součet individuálních křivek nabídek práce l rostoucí charakter - kladná směrnice pro všechny úrovně mzdové sazby - převažuje pozitivní reakce na růst mzdové sazby Poptávka firmy po práci V krátkém období: l je určena klesající částí křivky MRPL od bodu maxima ARPL V dlouhém období l je určena krátkodobými rozhodnutími firmy o nájmu práce l je elastičtější než křivka poptávky po práci v krátkém období (dochází ke změně všech vstupů) Změna poptávky firmy po práci l změna produktivity práce l změna ceny vyráběného statku Poptávka firmy po práci a rovnováha na trhu práce Tržní poptávka po práci l horizontální součet poptávek po práci všech firem Rovnováha na trhu práce l každý, kdo je při dané mzdové sazbě ochoten pracovat najde práci Odborové organizace a trh práce l mají tržní sílu (vliv na výši ceny práce) l reprezentují stranu prodávajícího (hájí zájmy zaměstnanců) Cíle odborových organizací: 1) Maximalizace mzdy – maximalizace příjmů u zaměstnanců 2) Maximalizace ekonomické renty 3) Maximalizace zaměstnanosti Pozn.: Transferový výdělek: min. mzdová sazba, za kterou je určitá jednotka práce ochotna vstoupit na trh práce (totožná s alternativními náklady) Ekonomická renta: rozdíl mezi vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce Téma 7: Tržní selhání a úloha státu 1 – Externality l povaha a typy externalit l problém efektivnosti externalit 2 – Veřejné statky l vlastnosti veřejných statků 3 – Asymetrické informace l morální hazard l nepříznivý výběr 4 – Mikroekonomická politika státu l druhy, příčiny a problémy mikroekonomické politiky státu Ad 1) Externality l vedlejší (externí) efekty výroby nebo spotřeby l nejsou zachyceny tržními cenami Kladné (pozitivní) externality l činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten nemusí náklady s nimi spojené hradit Záporné (negativní) externality l činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, kterému nejsou hrazeny a současně mu nepřinášejí žádný prospěch Záporné externality Celkové mezní náklady (Social Marginal Cost – SMC) l součet soukromých mezních nákladů na výrobu a externích mezních nákladů Externí mezní náklady (External Marginal Cost – EMC) l dodatečné náklady vznikající v důsledku existence externality SMC = MC + EMC l zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce Kladné externality Celkový mezní užitek (Social Marginal Utility – SMU) l součet soukromého mezního užitku, který daná činnost přináší původci a externího mezního užitku Externí mezní užitek (External Marginal Utility – EMU) l dodatečný užitek, který získávají jiné subjekty SMU = MU + EMU l neefektivnost vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Ad 2) Veřejné statky Vlastnosti veřejných statků: 1) Nezmenšitelnost (nerivalitní spotřeba) l může je spotřebovávat kdokoliv l nikdo svojí spotřebou neovlivní množství spotřeby ostatních 2) Nevylučitelnost l není možné nebo je příliš nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby vyloučit 3) Nedělitelnost l nelze jednoznačně určit, která část připadá na daného uživatele Optimální množství veřejného statku l je dané rovností celkového mezního užitku s mezními náklady (MU = MC) Celkový mezní užitek l součet ohodnocení statků všemi subjekty, které jej užívají, neboť každý jej může užívat stejně, ale každý mu může přisuzovat jiné ohodnocení Křivka nabídky veřejného statku je dána MC a je horizontálou, neboť lze předpokládat, že poskytnutí dodatečné jednotky veřejného statku nevyžaduje zvýšení dodatečných nákladů. Ad 3) Asymetrické informace l jedna strana z účastníků trhu je znevýhodněna z důvodu existence neúplné informace vůči straně druhé Příčiny existence neúplné informace: 1) Utajená činnost l není pozorovatelná jinými subjekty např. z důvodů vysokých dodatečných nákladů 2) Utajené informace l jedna strana na trhu má více odborných znalostí než druhá Důsledky existence asymetrické informace: 1) Morální hazard 2) Nepříznivý výběr Ad 4) Mikroekonomická politika státu Druhy mikroekonomické politiky: l inovační politika l strukturální politika l regionální politika l protimonopolní politika l proexportní politika Příčiny existence mikroekonomické politiky: l existence tržních selhání l sociální důsledky fungování trhu (rozdělení příjmů není sociálně přijatelné) l existence jevů, které trhem neprochází (dobročinnost, charita, činnost domácností) l odlišné cíle společnosti Problémy realizace mikroekonomické politiky: l časová zpoždění l tendence k setrvačnosti l ekonomika se brání změnám l opatření státu se začnou chovat jinak, než jaký byl původní předpoklad Téma 8: Celková rovnováha 1 – Podstata celkové rovnováhy l pojetí efektivnosti 2 – Efektivnost ve směně 3 – Efektivnost ve výrobě 4 – Výrobně-spotřební efektivnost Ad 1) Podstata celkové rovnováhy Analýza dílčí rovnováhy – zkoumá jednotlivé trhy izolovaně jako vzájemně nezávislé. Analýza celkové rovnováhy – zkoumá vzájemnou propojenost jednotlivých trhů a určuje podmínky rovnováhy na všech trzích současně. Efektivní situace: l jestliže existuje více prospěšných činností, můžeme situaci označit za efektivní, jestliže jedna z těchto činností nemůže být zvýšena bez současného snížení činnosti jiné. Model 2 x 2 x 2 Předpoklady modelu: l existují 2 spotřebitelé l existují 2 statky l existují 2 výrobní faktory l ekonomika je uzavřená l všechny trhy jsou dokonale konkurenční l maximalizační cílové chování Podmínky celkové rovnováhy: 1) efektivnost ve směně 2) efektivnost ve výrobě 3) výrobně-spotřební efektivnost
Ad 1)Efektivnost ve směně Rozdělení fixního množství statků mezi spotřebiteli je efektivní, jestliže dalším přerozdělením nemůže být ani jednomu spotřebiteli přilepšeno, aniž by současně nebyl poškozen jiný spotřebitel. Podmínka efektivnosti ve směně: MRSC(A) = MRSC(B) Smluvní křivka směny: l je množina bodů, které představují efektivní rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele Ad 2) Efektivnost ve výrobě Rozdělení fixního množství zdrojů v ekonomice při výrobě statků je efektivní, jestliže dalším přerozdělením nemůže být zvýšena výroba jednoho statku, aniž by současně nebyla snížena výroba statku druhého. Podmínka efektivnosti ve výrobě: MRTSK,L(X) = MRTSK,L(Y) Smluvní křivka výroby: l je množina bodů, které představují efektivní rozdělení dvou výrobních faktorů při výrobě dvou statků Ad 3) Výrobně-spotřební efektivnost Mezní míra transformace produktu (MRPT): l o kolik jednotek musí být snížena výroba jednoho statku, aby mohla být vyrobená dodatečná jednotka jiného statku Celková rovnováha v ekonomice je situace, kdy efektivním využitím dvou výrobních faktorů jsou vyráběny dva statky, které jsou dvěma spotřebiteli plně spotřebovány a tedy platí: MRSC = MRPT |
